Černá v ložnici

Zajímá mě váš názor. Vymalovali byste si jednu stěnu ve vaší ložnici na černo? Za předpokladu, že byste v ní měli dostatek světla, světlou podlahu a světlé doplňky?

Mně se tento interiér moc líbí a kontrast mezi černou a bílou mám ráda. I černou stěnu si dokážu představit v obývacím pokoji a kdekoliv jinde, ale v ložnici? O tom musím přemýšlet... 

Každopádně noční stolek, lampička a světle proužkované povlečení... to prostě nemá chybu!

Zdroj
 

Parohy a parůžky

... ty prostě frčí a na obrázcích je vidět, že sluší skandinávskému i rustikálnímu interiéru. Že se dají využít nejen jako dekorace, ale zároveň i jako místo pro odkládání šperků nebo využít jako závěsný lustr anebo?
    Dokážu si představit, že by se z malých parůžků a dřevěnné podložky vyrobila záležitost na odhrnuté závěsy. Místo stahovacích mašlí a různých dalších stahovadel by postačily parůžky, za které by se po odhrnutí závěsu, závěs zastrčil.

https://www.pinterest.com/pin/381187555931276119/

https://www.pinterest.com/pin/472315079646914383/

https://www.pinterest.com/pin/505177283179718510/

https://www.pinterest.com/pin/170292429637648930/

https://www.pinterest.com/pin/523262050424600385/

Závěsná světla

Nejlepší DIY výroba do bytu/domu, kterou jsem za poslední dobu viděla... Nádhera! Mít to kam dát, hned se do toho pustím ♥. Dokážu si to představit v obývacím pokoji, v pracovním prostoru pod schody nebo do ložnice.
    Výroba není složitá. Postup a obrázkový návod jak na to najdete detailněji tu.

Zdroj

http://www.vintagerevivals.com/2015/09/giant-macram-rope-lights.html

http://www.vintagerevivals.com/2015/09/giant-macram-rope-lights.html

Vázaná kytice

Jedna k příležitosti narozenin. V obchodě mě zaujaly pastelově oranžové gerbery, takže jsem hned věděla, že zbytek musím jednoznačně nakombinovat k nim. No a tady je výsledek.

Když má člověk nápad a materiál s čím a jak kytici navázat, ušetří spoustu peněz. Mimo květiny z obchodu jsem do nich další finanční prostředky nevložila. Dřevěné hobliny od kamarádky a organza z kytice, kterou jsem kdysi dostala. Svázáno lněnou látkou a převázáno bílou krajkou. Tak trochu svatební... Prostě kytička za hubičku.

Photo: By Michel Design

Podzim

... a je tu podzim. Období, kdy se příroda postupně zbarvuje do podzimních tónů a pomaloučku chystá na zimu.

Je čas vytáhnout podzimní obuv a oblečení a uskladnit letní. Ale už se těším! Začnou se nosit opět svetry, bundy (a taky je pak v náručí tahat po nákupních centrech :-)... Počasí už začne být sychravé, studené, začne padat listí, děti budou sbírat kaštany a vyrábět z nich postavičky.

Mám ráda každé období, protože je svým způsobem vždy něčím zvláštním, něčím kouzelným a hezkým. Proto i podzim má své kouzlo, no řekněte sami... https://vimeo.com/114081050

Koláž: By Michel Design

Cupcakes zase budou a brzy

Už jsem relativně dlouho nedělala žádnej cupcakes. A proto zase nějaké vyrobím a s nádechem podzimu. Dýňové, hruškové s karamelem nebo švestkami? Receptúru ještě dovymyslím. A co vy dělali jste už letos nějaké podzimní?
     Vždy, když vidím podobná videa jako Making of Cupcakes, tak si připomenu to, jak moc by mě bavilo dělat cupcakes na zakázku - kamkoli, kdekoli, na jakoukoli příležitost - svatba, raut, narozeniny... nebo je dodávat do kaváren a mít radost z toho, že lidem chutná a že se jim líbí...

Koláž: By Michel Design

Narozeniny

aneb, když vyjdou v týdnu. Tomu se pak říká velmi rychlá oslava narozenin. 
     Klasický dort jsem měla výslovně zakázáno dělat. Ale narozeniny bez dortu? To k tomu přeci patří! Tak jsem zkusila alespoň rychlý palačinkový dort s šípkovou marmeládou sypaný holandským kakaem. No a aby bylo něco i do "druhé ruky", udělala jsem Šmakounovy koule. Recept jak už to bývá, jsem si musela hodně upravovat, protože ingredience z receptu se nespojovaly. Takže improvizace a experimenty byly na místě, ale ten konečný výsledek byl delicious! A jak by řekl děda, šel přímo do ledvin :-) 
     Tento příspěvek je taky tak trochu narozeninový, protože je stý. 

Photo: By Michel Design

Černá hora a Černohorské rašeliniště

Černohorské rašeliniště je největší rašeliniště lesního typu v Krkonoších. Je státní přírodní rezervací rozkládající se na necelých 70 ha. Stáří se prý odhaduje na 6000 let.

Dočetla jsem se, že nejlepším časem k prohlídce je červenec z důvodu kvetoucích rostlin. My jsme ho navštívili v srpnu a měli jsme štěstí (skutečně). Chytli jsme totiž mlhu, která v lese vykouzlila nádherně pohádkovou atmosféru. Člověk se tam cítil jak v Krkonošských pohádkách, na které jsem se jako malá moc ráda dívala. Cestou na rašeliniště jsme narazili na Krakonošovu dřevěnou ceduli a Krakonošovu holi. Text z této cedule mě skutečně zaujal, třeba i Vás. Tak jsem ho sem vypsala:

 "V chladných, větrných a neprůchodných horách vládne od dávných dob horský duch a patron hor Krakonoš. Zjevuje se v lidksé i zvířecí podobě a trestá každého, kdo se do jeho horského království odváží s nekalým úmyslem. Je to hájemství v létě zelené, v zimě bílé a cestičky pro poutníky za pohádkou jsou měkce vystlány v létě mechem, v zimě sněhem. Půjde se Vám těmi stezkami bezpečně, vždyť je to království spravedlivého vládce. Vousatý Krakonoš tu krakonošuje pro dvounohé jako pro čtyřnohé, pro chlupaté, pernaté i pro ty zelené, kořeny spjaté s hlínou. Je to království se všemi náležitostmi, jaké mají pohádkové říše. Má podzemní truhlice pokladů. které střeží permoníci, i čarovné zahrádky vonného i léčivého bejlí, kde bydlí víly a skřítkové. Kdo však zákony hor přestoupí, květiny natrhá, či vodě nebo zvířeti ublíží, toho stihne Krakonošův hněv. Mocným kouzlem bude proměněn ve zvíře, strom či kámen neb bude bloudit v horách navždy. Ty, jenž horské přírodě pomáhají, štědře odmění drahými kameny, zlatem a životním štěstím."

... co dodat, jako v pohádce.

Na této stezce najdete i jiné zajímavé informativní tabule. Dozvíte se o přírodních i historiských zajímavostech, dočtete se o tom, jaký je rozdíl mezi rašeliníkem, rašeliništěm a rašelinou a díky těmto tabulím poznáte i některé krkonošské rostliny.


Photo: By Michel Design

Domeček v korunách stromů. Můj dětský sen...

Při hledání na internetových stránkách jsem náhodně narazila na fotku domečku na stromě. Ta mi okamžitě vykouzlila úsměv na tváři, protože jsem si hned vzpomněla na svá dětská léta i na můj velký dětský sen - mít malinkatý domeček v korunách stromů.

     Snad každý, kdo měl tu čest trávit v lese nějaké chvíle, chtěl domeček na stromě. Vzpomínáte? Tam kde byste lezli, nejlíp po žebříku anebo jen tak po větvích stromů až přímo dovnitř. Měli výhled do okolí a chichotali se těm, co se nahoru nedostanou. Sen se sice nesplnil, ale za to vzpomínky na kouzelné letní prázdniny v lese zůstaly.

Zdroj